Hlavně z toho nedělat vědu!

Dafné - povel "čekej"

Dnes jsem plnila týdenní úkol na téma ČEKÁNÍ. Mám založenou uzavřenou skupinu pro účastnice mých fotokurzů a majitelek e-booku Když fotí žena, kde sdílíme fotografie a každý týden vybíráme jedno téma.

Ač nás není ve skupině moc, panuje v ní příjemná atmosféra a všechny ženy pochopily, že focení je hlavně o tom, dělat něco, co nás baví, v čem vidíme smysl a že i když se nám někdy nechce, je třeba ten foťák do ruky vzít a fotit.

A možná právě proto jsem 1.1.2019 opět odstartovala Projekt 365 - každý den jedna fotka. Jsem ráda, že tuhle výzvu přijala spousta žen (slečen, matek, babiček) a vidí v ní smysl.

Najednou se začaly na svět kolem sebe koukat jinak. Všímají si světla, kompozice, barev. Musí překračovat svou komfortní zónu a foťák (mobil) každý den použít, i když není ideální světlo, počasí ani síla. Můžou být nemocné nebo unavené a stejně se překonají a zachytí něco, co by jindy přešly bez povšimnutí.

Milky čekal, až bude moci nepozorovaně proběhnout domů, ale byl přistižen!

Sama jsem s projektem začala, když byl Kristýnce rok a měsíc. Nebyl ani začátek roku. Prostě jsem nečekala a začala ve chvíli, kdy mě to nadchlo. Vydržela jsem to krásných 9 let a mé fotky se staly takovým mým deníčkem. Vždycky jsem k nim přidala pár řádek a doteď, když se na mé původní blogy vrátím, vybaví se mi u každé fotky vzpomínka.

Teď bude Kristýnce 11 a já se snažím zase každý den zachytit malý střípek toho, co mi přijde zajímavé, aktuální nebo prostě jen kousek té mé všední každodennosti.

Tady jsem čekala, až se Julián na chvíli zastaví.

Víte, když se chcete naučit fotit, nesmíte o tom jen mluvit. Musíte vzít foťák do ruky a začít makat. Ono jen CHTÍT prostě nestačí.

Všichni čekají, že jim dá někdo návod, ukáže grif nebo prostě se podívají, jak se to dělá a budou umět druhý den fotografovat. Ale ono to je nejen o motivaci, ale hlavně o realizaci, o překračování své komfortní zóny. Musíte do toho dávat nejen energii chtění, ale i záměru. 

A také čekám na sýkorky, až se k nám zase vrátí, ale nevím, nevím, zda budou tak statečné...

Když vezmete do ruky foťák, nečekejte, že budete hned fotit jako profík. Dejte mu šanci! Dejte tomu prostě čas. Pokud to nevyzkoušíte, nemůžete vědět, zda vás to baví nebo ne. 

Na začátku to možná věda je, ale pak už jí v tom nehledejte. 

Když začnete ve focení vidět smysl, máte vyhráno!

Je velký rozdíl v tom, fotit proto, že vás to baví a ono vás to pak třeba začne živit, nebo fotit jen proto, že se tím dají vydělat peníze.

To je tak, jako kdyby malíř šel malovat obraz se záměrem, že teď namaluje něco za 300 tisíc. Nebo naopak vezme plátno a začne s nadšením kreslit obraz, který pak prodá třeba za milion. Cítíte ten rozdíl?

Teď si asi říkáte: "Wau! Ta je chytrá!" Nééé, já dnes jen poslouchala podcast s Mariánem Jelínkem, osobním koučem a trenérem, a tak krásně to sedělo i na focení...

Skoro při každé jeho větě jsem si říkala: "Jo, to je přesně ono!"

Pokud se chcete nechat také inspirovat, tak doporučuji www.mladypodnikatel.cz.

Takže je vám to jasné, jo? Chcete se naučit fotit? Začněte teď hned! Vezměte foťák a foťte! I kdyby každý den jednu fotku! 

Držím vám palce!