"Platíš mi pivo!"
Takhle nějak začal náš příběh na FB. Když jsme pod jedním příspěvkem dali stejnou odpověď. A 2.2.2013 jsme se poprvé viděli.
Jsou data, která nezapomenu, protože mi vždycky připomenou, jak to bylo krásné. Jak jsem se cítila a jak jsem se také hluboce mýlila.
Nebylo jasné, zda bude mít Tom ten den čas, ale nakonec to klaplo. Děti mi hlídala Vendy a já vyrazila do Jazz Docku. Normálně mám dobrý orientační smysl a nedělá mi problém něco najít. Tenkrát jsem se motala a netušila, na jaké straně Vltavy ho najdu.
Takže já, která vždycky chodila včas (nebo dřív), jsem začala propadat panice, protože hrozilo, že přijdu pozdě! No, nedalo se nic dělat, musela jsem mu zavolat. Hlas měl také příjemný a slíbil mi, že mi půjde naproti.
Měl tmavě modrý kabát, šálu a ty jeho oči se na mě smály od první chvíle. No, připadala jsem si trošku "trapně", ale mělo to své kouzlo. Do Jazz Docku jsme došli společně, pomohl mi z bundy (ještě teď si vzpomíná, jak jsem měla na hlavě tu moji milovanou šedou čepici) a zamířili jsme k baru.
Ten den byl nějaký konzert, ale fakt vám nepovím jaký, protože jsme vnímali jen sami sebe a když se přestalo hrát, tak jsme slušně zatleskali a pokračovali v konverzaci.
Myslím, že jsem na něj tenkrát vybalila úplně všechno. Asi aby ho už nic nemohlo překvapit. Šlo to ven samo. Pili jsme u toho tequillu a bylo nám fajn.
Pamatuji si to jako dneska - šla jsem na wc a když jsem vycházela, naše pohledy se střetly a on se tak krásně usmál. Všechno bylo tak opravdové.
I on byl hodně sdílný (což teď tak trošku nechápu, když vím, jaký je introvert) a já se dozvěděla, že ty děti, které má pověšené na fotkách kolem krku, nejsou jeho.
JJ, do deníčku jsem si pak zapsala, že to byl moc příjemný pokec, že má krásný úsměv, modré oči... Ale... Neměl ty děti a já si přece řekla, že můj budoucí partner ty děti mít bude, aby je náhodou nechtěl ještě po mně!
No, nechtěl. Chtěla jsem je já! Asi po naší 4. schůzce jsem věděla, že s tímhle chlapem chci žít a sdílet s ním úplně všechno. A tak s ním žiju. A jde nám to krásně. Už 6 let.
Díky lásko za všechno!
Jsou data, která nezapomenu, protože mi vždycky připomenou, jak to bylo krásné. Jak jsem se cítila a jak jsem se také hluboce mýlila.
Nebylo jasné, zda bude mít Tom ten den čas, ale nakonec to klaplo. Děti mi hlídala Vendy a já vyrazila do Jazz Docku. Normálně mám dobrý orientační smysl a nedělá mi problém něco najít. Tenkrát jsem se motala a netušila, na jaké straně Vltavy ho najdu.
Takže já, která vždycky chodila včas (nebo dřív), jsem začala propadat panice, protože hrozilo, že přijdu pozdě! No, nedalo se nic dělat, musela jsem mu zavolat. Hlas měl také příjemný a slíbil mi, že mi půjde naproti.
Měl tmavě modrý kabát, šálu a ty jeho oči se na mě smály od první chvíle. No, připadala jsem si trošku "trapně", ale mělo to své kouzlo. Do Jazz Docku jsme došli společně, pomohl mi z bundy (ještě teď si vzpomíná, jak jsem měla na hlavě tu moji milovanou šedou čepici) a zamířili jsme k baru.
Ten den byl nějaký konzert, ale fakt vám nepovím jaký, protože jsme vnímali jen sami sebe a když se přestalo hrát, tak jsme slušně zatleskali a pokračovali v konverzaci.
Myslím, že jsem na něj tenkrát vybalila úplně všechno. Asi aby ho už nic nemohlo překvapit. Šlo to ven samo. Pili jsme u toho tequillu a bylo nám fajn.
Pamatuji si to jako dneska - šla jsem na wc a když jsem vycházela, naše pohledy se střetly a on se tak krásně usmál. Všechno bylo tak opravdové.
I on byl hodně sdílný (což teď tak trošku nechápu, když vím, jaký je introvert) a já se dozvěděla, že ty děti, které má pověšené na fotkách kolem krku, nejsou jeho.
JJ, do deníčku jsem si pak zapsala, že to byl moc příjemný pokec, že má krásný úsměv, modré oči... Ale... Neměl ty děti a já si přece řekla, že můj budoucí partner ty děti mít bude, aby je náhodou nechtěl ještě po mně!
No, nechtěl. Chtěla jsem je já! Asi po naší 4. schůzce jsem věděla, že s tímhle chlapem chci žít a sdílet s ním úplně všechno. A tak s ním žiju. A jde nám to krásně. Už 6 let.
Díky lásko za všechno!
GAbi ten tvuj/vas pribeh me vzdy dojme, nadhera :-)
OdpovědětVymazat